Jan Fröhlich
- desetinásobný mistr ČR ve dvouhře
- trojnásobný mistr ČR ve čtyřhře

Generální partner

TEREZIA COMPANY, s.r.o.

Ostatní partneři

Český badmintonový svaz

Benátky nad Jizerou

Yonex

BK 1973 Benátky nad Jizerou

Kontakt

e-mail: jfrohlich[zavinac]hotmail.com

Jan Fröhlich na Facebook

13.4.2014

Kuba

Pro/z czechbadminton.cz
 
Jan Fröhlich zvítězil na Giraldilla 2014, turnaji International Series konaném v kubánské Havaně, když v nedělním finále jasně přehrál třetího nasazeného Američana Seguina 21:9 a 21:6.
 

Jan Fröhlich na nejvyšším stupni (foto: Jan Fröhlich)

„Když zvedli úroveň turnaje z Future Series na International Series, bylo jasné, že se tu objeví pár nebezpečných soupeřů. Jeden z favoritů byl nasazený hráč číslo jedna Osleni Guerrero z Kuby, se kterým jsem tu ve finále prohrál loni. Dále dorazili Italové, Mexičani, kteří již dokážou pěkně zatopit, Jamajčan Gareth Henry, Bjorn Seguin z USA a dále Guatemalci, mezi nimi hlavně velmi nebezpečný Kevin Cordon, bývalý 24. hráč světa, který se vrací po zranění, a protože není vysoko na žebříčku, bylo možné ho dostat už v prvním kole,“ vysvětluje Jan Fröhlich.  
 
Druhý nasazený Fröhlich si ale na los nemohl stěžovat, až do semifinále jej soupeři příliš neprověřili. V prvních dvou kolech zdolal domácí hráče Gomeze a Martineze, v osmifinále Mexičana Oceguedu 21:10 a 21:19. Semifinále s Guatemalcem Cordonem, to už ale byla jiná opera.
 
„Po velké bitvě jsem ho porazil 23:25, 21:19 a 21:18, hráli jsme přesně 70 minut. Pro mě překvapivě porazil ve druhém semifinále, a také v náročném zápase, Seguin turnajovou jedničku Guerrera. Čekalo mě finále plné očekávání, se Seguinem jsem nikdy nehrál. Zřejmě mu sobotní zápas sebral hodně sil, protože jsem ho hladce přehrával bez nějakého velkého útoku a výsledek 21:9 a 21:6 hovoří za vše,“ hodnotil semifinálových a finálový duel český reprezentant.
 
Vedle dvouhry nastoupil Jan Fröhlich také do čtyřhry spolu se Zdeňkem Svátou, s nímž se rovněž představí na mistrovství Evropy, které se za necelý měsíc uskuteční v ruské Kazani.

„V deblu jsme se měli snadné první kolo, ale pak nás razantně zastavili pozdější vítězové turnaje Ramirez a Solis z Guatemaly,“ komentoval deblové snažení českého páru Fröhlich.
 
Oproti loňsku se hrálo v Havaně v jiné hale, ale stále na stejné Kubě.

Nablýskané kubánské bouráky (foto: Jan Fröhlich)

„Letos byla hala lepší, dobrá podlaha, trochu průvan, ale v mezích. Míče byly Yonex, takže tam byla kvalita. Šatny taky nějaké byly, loni se člověk do toho smradu ve tmě téměř bál jít. Lidé z turnaje byli nápomocní a milí, tedy až na hlídače haly, který mi málem ukradl boty, naštěstí Zdeněk bystře zareagoval. Na plážích je vidět mraky šťastných, tančících lidí, ale přesto, hlavně ve městě, člověk vidí komunismem způsobenou bídu. Lidé vydělávají 20 dolarů měsíčně, i například zubaři, a tak často agresivně mámí z turistů peníze. Na nás zkusili již několik fint – „tady se platí i za radu“ – ale záleží na koho narazíte. Maso se prodává do restaurací načerno, žije se na příděly. Líbilo se mi chodit na výborné ovocné džusy za 2,5kč. Havana má každopádně své kouzlo, atmosféru, ale i své mouchy, které vás brzy přinutí těšit se domů.“
 
Finále dvouhry mužů Giraldilla 2014
 
Jan Fröhlich (2.) vs. Bjorn Seguin (3., USA) 21:9 a 21:6

 

23.11.2013

Paramaribo

článek pro/z czechbadminton.cz:

 

Jan Fröhlich a Zdeněk Sváta se minulý týden představili na turnaji Suriname Open, podniku International Series s dotací 5.000 dolarů. Přímou reportáž z turnaje zasílá Jan Fröhlich, který obsadil druhé místo ve dvouhře a spolu se Zdeňkem Svátou třetí ve čtyřhře.  

Natankování energie z jihoamerického sluníčka nebo její ztráta na kurtě ve vyhřáté hale? Hrát kvalitní badminton v těchto podmínkách není vždy snadné a člověk musí být dobře fyzicky připraven. Tričko se propotí i při snadné výhře na dva sety. Již po několika výměnách vám začne klouzat omotávka a sem tam skončí kvůli tomu míč v síti nebo v autu a nebo o metr a půl kratší, než jste chtěli, a to je problém, ale naštěstí se s tím většinou musí prát i soupeř. Pokud se hrají dlouhé výměny a nejlépe na tři sety, to potom krásně poznáte, jak na tom je vaše fyzička. Díky stylu mé hry se s tímto trápili spíše mí soupeři.
 
Los mi pomohl, když mi vůbec nedorazil protihráč do prvního kola.


Jan Fröhlich na stupních vítězů. (foto: Jan Fröhlich)
 
Ve druhém kole na mě čekalo překvapení, bývalý mistr Nizozemí, ale to už je hodně let, Joris Van Soerland mě přiletěl do Surinamu otestovat hned v mém prvním zápase tohoto turnaje.
 
V prvním setu ještě ukazoval, jaké eso býval (21:16 pro mě), ale z důvodu dlouhých výměn v tom vedru, které jsem hrál záměrně, mu docházely síly a druhý set již byl 21:9.
 
Ve čtvrtfinále jsem pak snadno zdolal domácí jedničku Mitchela Wongsodikroma.
 
V semifinále to pak přišlo. Fyzicky zdatný a rychle hrající útočník Rosario Maddaloni z Itálie mě tlačil celý první set a dotáhl ho do vítězného konce 21:18. Ale po několika výměnách druhého setu se již hrála moje hra, vyhrál jsem 21:13, a ve třetím setu už unavený Rosario střílel každý druhý míč do autu. Zápas sebral hodně sil i mně.
 
Chvíli poté jsme nastoupili se Zdeňkem Svátou na debla proti nizozemskému páru Dave Khodabux – Joris Van Soerland. Hráli jsme dobře a vyhráli první set, ale zkušený deblista Khodabux a rutinér Van Soerland se nevzdali a našli cestu, jak nás porazit a druhý den vyhráli i finále a domů si povezou zlatou. 


Po semifinále čtyřhry, Nizozemci v modrém, Češi v bílém. (foto: Jan Fröhlich)
 
Finálový blok začal až v šest večer, záměrně kvůli dusným podmínkám pro hraní přes den. Celý den jsem se snažil odpočívat, jak jsem mohl, přesto jsem ve finálovém zápase své nohy nemohl přemluvit, aby běhaly rychle.
 
Atletický Osleni Guerrero z Kuby se hýbal rychle a tlačil celou dobu, bylo těžké se z toho dostat, první set 11:21, když i jemu ve druhé polovině druhého setu začaly docházet síly a začaly se hrát delší výměny. Náskok měl bohužel dostatečný a mě nepomohla ani čtvrtá raketa, kterou jsem si kvůli propoceným omotávkám bral. Kubánec po vítězném setu 21:18 a velké radosti z triumfu zvyšuje skóre na 2:0 v našich vzájemných zápasech.
 

 

20.9.2013

Exhibice 25.9. 18.00 v Říčanech

Téměř tradičně začala sezóna vedle mě i pro mnoho hráčů na Belgian International Challenge. Turnaj byl tedy velice silně obsazen a belgická jednička Yuhan Tan mě před domácím publikem v Leuvenu do druhého kola nepustil.

Dalším turnajem v řadě je MMČR v Brně, který začíná 26.9. Předtím mě ale ještě čeká exhibice v Říčanech v nově otevřeném centru pro volný čas Na Fialce. Přijeďte se podívat :

 

 

 

 

5.8.2013

MS - po zápase

 Špatný timing v útoku, nepřesné výhozy...Nějak se mi nedařilo dostat do situací, kde bych mohl využít taktiku, kterou jsem si naplánoval, tak jsem hodně rychle spadl do svého tradičního pojetí hry a téměř pořád se (dnes bohužel neúspěšně) bránil. Celý zápas mi trochu připadal jako trénink obrany. Dieter dnes ale útočil velice dobře. Povedla se mi přesně ta finta, kterou mi v článku na stránkách czechbadminton.cz doporučil Pepa Rubáš, z čehož jsem měl radost, ale v zápase mi to zas tak výrazně nepomohlo : 10-21, 13-21.

Nyní mi tu už zbývá jen podpořit zbytek výpravy, něco se opět přiučit od top hráčů a pobavit se jejich zápasy, potrénovat a v restauracích otestovat nějaké místní speciality :) 

 

1.8.2013

MS v Číně / Guangzhou

z/pro czechbadminton.cz

 

Veselý rozhovor s Janem Fröhlichem o mistrovství světa.
 
Návrat na velkou akci po šesti letech. Jak se těšíš a na co se těšíš? A je něco, čeho se obáváš?
Jak říkáš, je to po dlouhé době, takže se těším velice. Na svůj zápas – případně své zápasy – na zápasy ostatních hráčů v různých disciplínách, na světová esa, která bohužel nevídám tak často, na atmosféru v hale – a vůbec na ten pocit být opět součástí této velké akce.
 
Věřil sis, že se na mistrovství světa ještě podíváš?
Před touto sezónou jsem věřil, že se nějak kvalifikuji, nakonec to bylo s přehledem. (úsměv)

 
V roce 2007 jsi hrál v Kuala Lumpuru s bolavým zadním stehenním svalem. Jak jsi na tom teď?
Teď jsem v pořádku. Už jen doladit formu. (úsměv)
 
Ještě jeden návrat, tehdy jsi se pohyboval kolem čtyřicátého místa na světě. Teď jsi nejstarší hráč v první světové stovce. Uvědomuješ si svůj věk?
Jsou dny, kdy si ho uvědomuji, nebo mi ho spíše připomíná mé tělo, ale jinak ani ne.
 
Dávají ti tvůj věk najevo soupeři, ať už odmítavě nebo naopak s obdivem?
Sem tam, vlastně ani moc ne, občas přiletí vtípek, ale když jsem vyhrál v Brazílii nebo byl druhý v Řecku, tak to bylo s tím obdivem.
 
Nemohu se nezeptat. Olympiáda. Tvé velké, životní téma. Na jaře vstoupíš do Kristových let. Budeš ještě v roce 2016 Rio pokoušet?
Je to opravdu velké téma, tato sezóna se vyvedla, cítím se fajn, takže to budu chtít zkusit. Vlastně už nyní na tom pomalu ale jistě pracuji.
 
Ale teď už k mistrovství světa. Jaká je příprava na turnaj?
Termín je pro nás Evropany takový divoký. Normálně se člověk nachází v plné palbě fyzické přípravy, ale v posledních letech srpnové MS tuto fázi tak nějak půlí. Po mém posledním turnaji uplynulé sezóny jsem si dal pauzu od badmintonu kratší než normálně, ale nijak to nepřeháněl s posilovnou a běháním, přesto se snažil, abych zůstal fit, což je pro mě v tuto chvíli asi nejdůležitější. V létě se snažím, abych trochu viděl svou rodinu a kamarády, takže jsem se připravoval tak napůl doma v Benátkách a pak ve Švýcarsku. Již ve středu letím do Guangzhou, takže to finální doladění formy přijde na řadu až tam, hlavně tedy rychle zahnat jetleg a zvyknout si na halu.
 
Od minulého pondělí víš, že se utkáš s Němcem Dieterem Domkem. Upravuješ nějak přípravu na tento zápas?
Přesně tak. Vím, co hraje dobře, vím, co na něj platí, tak přizpůsobuji tréninky tímto směrem.
 
Jak se připravuješ takticky? Jak se nachystat právě na toho konkrétního soupeře, kterého navíc dobře znáš, už jste spolu třikrát hráli.
Jak jsem říkal, v hlavě si promítám náš poslední zápas, momenty, kde jsem ztratil hodně bodů, upravuji tréninky, volím cvičení, resp. kombinace, která se budou zápasu s Dieterem podobat.
 
Mimochodem, stačí dobrá finta a máš bod. 
Něco podobného určitě zkusím, znáš mě! (úsměv)
 
Hala v Guangzhou je obrovská. Myslíš, že to bude tvá výhoda?
Pokud se v ní budu dobře orientovat, tak by to měla být výhoda pro mě.
 
Jaký bude tvůj poslední týden před turnajem, co budeš dělat?
Do odletu budou tréninky ještě intenzivní, ale pak už trochu uberu a budu se snažit hodně odpočívat.
 
A jak vypadá tvůj samotný hrací den? Kdy jdeš spát, spíš klidně, co snídáš, v jakém předstihu chodíš do haly, jak se rozcvičuješ, jakou hudbu posloucháš, prostě jak to děláš, abys podal ten nejlepší výkon?
Před takovýmto zápasem většinou pomaleji usínám a vzbudím se sám od sebe dříve, ale snažím se dát alespoň těch 8 hodin. Jinak spím docela klidně. Ale nevím, jestli to můžou potvrdit lidi, co jsou se mnou na pokoji. (úsměv)
Snídám podle toho, v kolik hraju, jestli pak před zápasem ještě přijde oběd, večeře nebo ne. Ale určitě jím tak akorát. Něco, co věřím, že mi dodá dostatečnou energii a zároveň se to nebude v průběhu zápasu tlačit zpět nahoru, řekněme 3 hodiny před zápasem.
Do haly jdu tak hodinu a půl předem. Úplně nejlepší je, když je v hale prostor na to se pořádně proběhnout a rozehrát se. Někdy poslouchám hudbu, někdy ne, někdy se bavím s jinými hráči (hráčkami), někdy koukám na zápasy, které se právě hrají… Mám pocit, že nic z toho nemá extra vliv na můj výkon.
 
Máš v bagu nějaký talisman, co v něm nesmí chybět v největší zápas roku?
Raketa, se kterou hraji, je můj talisman. (úsměv)
 
S jakým výsledkem by ses z Číny rád vracel?
Pokud budu mít takovou smůlu, že nevyhraji titul mistra světa, byl bych šťasten zahrát si alespoň to druhé kolo. (velký úsměv) 

 

4.6.2013

Brazílie - Foz do Iguaçu

 Z czechbadminton.cz

 

V brazilském Foz do Iguaçu se na konci minulého týdne uskutečnil turnaj Mercosul International, kategorie International Series, dotovaný částkou 5.000 dolarů. A stejně dlouhá jako cesta, kterou na turnaj podnikli Jan Fröhlich a Zdeněk Sváta, byla i jejich cesta turnajem, od prvních kol až po finále.

 
 „Nejprve jsem si říkal, kam to zase letím. Ještě k tomu bylo komplikované si koupit letenku. Dále hrozilo zrušení turnaje v Argentině, který navazuje a mě se do takové dálky kvůli jednomu turnaji moc nechtělo. Ale nakonec se Argentina koná, nalezlo se ještě jedno výhodnější letiště poblíž Foz do Iguaçu, i když za hranicemi, už na území Argentiny. A tak jsme se Zdeňkem vyrazili,“ popisuje Jan Fröhlich události před začátkem turnaje.

Místní vodopády jsou úžasné, přestože ne moc známé, říká Jan Fröhlich. (foto: z archivu Jana Fröhlicha)
 
„Turnaj se konal v hale, která vlastně byla velkým konferenčním sálem pětihvězdičkového hotelu Bourbon. Moc pěkná, ale organizátoři říkali, že se to tam koná poprvé a naposledy, protože to je hrozně drahé,“ vysvětluje Fröhlich.
 
„V singlu jsem se teoreticky mohl připravovat až na finále, ale jména jako Andres Corpancho z Peru a Lino Munoz z Mexika jsou hráči, které není radno podceňovat. To jsem také neudělal a oba ve dvou setech porazil,“ popisuje čtvrtfinálové a semifinálové duely český reprezentant.
 
„Ve finále mě pak prověřoval Misha Zilberman z Izraele, šedesátý hráč na světovém žebříčku, svým nekončícím útokem. Útočil opravdu hodně, a to mi v této hale, kde bylo dobře vidět, sedělo, bránilo se mi dobře. Po výhře 21:15 a 21:16 jsem vystoupal na nejvyšší stupeň vítězů,“ usmívá se Jan Fröhlich, pro kterého bylo vítězství obzvlášť cenné, neboť 2500 bodů za první místo na Mercosul International jej po dlouhých letech posouvají zpět na pozici české jedničky podle světového žebříčku!


Český pár útočí na finále. (foto: z archivu Jan Fröhlicha)

Ve čtyřhře byl pár Jan Fröhlich – Zdeněk Sváta první nasazený. „Ale hned v prvním kole nás čekala velká výzva v podobě jednoho ze dvou nejlepších brazilských páru. Zvítězily ale naše zkušenosti. Druhé kolo byla oddychovka a v semifinále nám soupeři Filipe Toledo, který se letos připravoval v České republice, a Andres Corpancho naštěstí trochu pomohli vlastními chybami. Ve finále jsme začali velmi dobře, ale domácí Arthuso a Tjong těsně před půlkou prvního setu zjistili, co na nás platí a v koncovce nám sebrali první set, což nás trochu rozladilo. Soupeřům naopak narostlo sebevědomí, taktiku nezměnili a my už tahali za slabší konec provazu,“ komentuje Fröhlich zápasy ve čtyřhře.


Před finále čtyřhry mužů, druhý zleva Zdeněk Sváta, vedle něj se prsí Jan Fröhlich. (foto: z archivu Jan Fröhlicha)
 
Hodnocení brazilského turnaje ale i přes finálovou porážku ve čtyřhře nemůže být jiné než pozitivní.

„Byl to pro nás velice vydařený turnaj a máme radost, i když dvě zlata byla na dosah. Nyní si trochu odpočineme a přesuneme se do Buenos Aires, kde začínáme hrát už pozítří, ve čtvrtek, další turnaj,“ zakončuje Jan Fröhlich před cestou na Argentina Internacional.  
 
Výsledky finálových zápasů s českou účastí na Mercosul International
 
Jan Fröhlich (2.) vs. Misha Zilberman (1., Izrael) 21:15 a 21:16
 
Jan Fröhlich, Zdeněk Sváta (1.) vs. Hugo Arthuso, Alex Yuwan Tjong (Brazílie) 20:22 a 15:21

 

20.5.2013

Ŕecko

International Serie v Loutraki asi 80km západně od Atén se pro mě stala úspěšnou.

Ani nepamatuji, kdy jsem hrál od prvního kola až do konce turnaje dobře. Tady se to stalo. Ve finále jsem trochu cítil únavu v nohách, ale prohrál jsem hlavně proto, že soupeř Misbun Ramdan Mohmed Misbun z Malajsie hrál velice rychle, chytře a téměř bez chyb. Jeho otec a trenér Misbun Sidek (bývalý trenér Lee Chong Weie) mě pak po zápase pochválil. Přesto ale jen 14-21 a 13-21.

Ostatní zápasy jsem vyhrál na dva sety, ale hlavně mě potěšila výhra nad Chetanem Anandem z Indie, který mě v roce 2011 hladce porazil třikrát za sebou.

 

 

9.4.2013

Kuba - Havana

 

z czechbadminton.cz

 

Rozhovor s Janem Fröhlichem o turnaji na Kubě.

 

Jan Fröhlich obsadil druhé místo ve dvouhře na mezinárodním mistrovství Kuby, spolu se Zdeňkem Svátou potom zvítězil ve čtyřhře. Českého reprezentanta se nám ale podařilo dohnat až po týdnu. „Na Kubě to s připojením není moc růžové,“ zahájil rozhovor vysvětlením.

Jaká byla úroveň turnaje?
Již před cestou jsem věděl, že to bude mezi mnou a Oslenim (Guerrero, pozn. aut.), kterého jsem potkal před dvěma lety v Peru a prohrál s ním na tréninku.
Dominikánci a Mexičani nebyli špatní, ale neměli by být hrozbou.
 
A jak tomu potom bylo v praxi?
Zdeněk sehrál ve druhém kole velice dobrý zápas s jedním z nejlepších Dominikánců, ale v koncovce prohrál.
Úroveň Kubánců byla také ucházející a pěkně bojovali za podpory hlavně dětského publika. Pro mě to dopadlo podle očekávání, cesta do finále nestála mnoho sil, přestože se člověk v těch podmínkách hodně potil, navíc bylo hůře vidět, míče létaly rychleji a kurty byly špinavé.

Zdeněk Sváta a Jan Fröhlich, vítězové čtyřhry mužů
 
Jak říkáš, hladce ses dostal do finále, jak potom vypadal závěrečný duel?
Finále začalo tak, jak by to mělo být, bod po bodu, ale agresivnější Osleni si vzal první set poměrem 21:19. To, co fungovalo v prvním setu, byly mé finty, tak jsem s nimi začal i ve druhém setu, ale Osleni je skvěle četl a byl všude hrozně rychle, nedělal žádné chyby a drtil mě až do stavu 11:1. Já měl pocit, že cokoliv, co udělám, je špatně.
Po pauze jsem ještě něco zkusil, ale bez úspěchu a mé nasazení s ohledem na nepříznivý stav pomalu ochabovalo.
Až do konce zápasu jsem jen pasivně odehrával míče na druhou stranu a asi podvědomě šetřil síly na debla.
 
V deblu to ale byla jiná káva.
V deblu na nás nastoupili Dominikánci, Zdeňkův soupeř ze singla, tak mu měl co oplácet. Celé finále bylo oproti zápasům předtím plně v naší režii, za 15 minut jsme vyhráli 21:8 a 21:14 a hladce jsme si na bednu vystoupali pro zlatou medaili.


Na nejvyšším stupínku český pár.

Jak sis užíval čas po turnaji?
Zdeněk hned po finále odcestoval, ale já pár dní zůstal.
Trávil jsem hodně času s Oslenim. Trénovali jsme, tam jsem Oslenimu vrátil porážku z turnaje. (úsměv)
Vyrazili jsme také do staré univerzitní posilovny, kde jsem na strojích potkal mistry světa a podobně, to má člověk hned jinou motivaci tlačit do těch závaží.
Zašli jsme se podívat na baseballový ligový zápas, což je jeden z nejpopulárnějších sportů na Kubě, pro mě ale trochu nuda.
Nejbližší pláž Santa Maria byla od Havany asi 20 minut, tak jsme ji také poctili návštěvou. Osleni baseball a pláž absolvoval společně se svou přítelkyní a tříměsíční holčičkou, a to je mu o deset let méně než mně. (úsměv)
Byl jsem k nim také pozván na večeři, na něco dobrého kubánského. Kubánci mají na talíři rádi několik věcí najednou, rýže a fazolky tam jsou často.
 
Co se týče aut, Havana září všemi barvami.
 
Jak potom bylo v samotné Havaně?
Z Havany jsem byl nadšený. Má úžasnou atmosféru, staré barevné domy, stará americká auta z přibližně poloviny minulého století. Žije se tam v chudobě, ale lidé se zdají veselí. Člověk vidí fronty na potraviny na příděl jako například vajíčka.
Normální člověk si tam vydělá kolem 15 - 20 dolarů měsíčně; přišlo mi, že za vodou jsou taxikáři.
Člověk musí lidi rozdělit na dvě skupiny. Ti, co se k vám přihovoří, z vás budou chtít nějakým způsobem vytáhnout peníze a člověk si musí dát bacha, ostatní byli prima.
Všude byla policie, citáty Fidela Castra, podloudní prodavači doutníků.
Stejně jako v Iránu jsem měl pocit, že se situaci v zemi lepší, ale kdo ví.
Určitě to byla zajímavá zkušenost.

 

19.2.2013

Iran Fajr International Challenge

z www.czechbadminton.cz :

Rozhovor s Janem Fröhlich o Iran International: Komplikace s vízem, zvýšená teplota nebo zahalené ženy.

„Určitě zajímavá zkušenost,“ začal Jan Fröhlich rozhovor o turnaji v Íránu, na kterém obsadil výborné třetí místo ve dvouhře mužů.
 
Začněme od začátku, jak jsi se do Íránu dostal?
Na základě mé nenominace na Mistrovství Evropy družstev v Moskvě jsem se rozhodl, že místo toho vyrazím na challenge do Teheránu, který se konal ve stejnou dobu. Přihlásil jsem se a řekl si, že uvidím, jak to bude s vízem a tak.
 
Jak to bylo s vízem?
Komunikace s íránskou federací trochu vázla a vyřízení víza na ambasádě v Praze jaksi nevyšlo. Na možnost získání víza po příletu jsem získal pozitivní i negativní ohlasy. Do toho jsem se podíval na film Argo (thriller na základě skutečné události odehrávající se v Íránu, pozn. aut.) a už se chystal se z turnaje odhlásit.

Jediný reprezentant České republiky na turnaji.
 
Co tě ve tvém rozhodnutí zviklalo?
Řekl jsem si, že už je to od Arga asi 30 let, turnaj se také nekoná poprvé, a rozhodl jsem se, že do toho půjdu.
Našel jsem si stránky, kde zprostředkovávají vízum po příletu, vyřídil vše potřebné a v úterý vyrazil. Až na přestupu v Istanbulu jsem emailem obdržel potvrzení o udělení víza.
Na letišti v Teheránu jsem zjistil, ze toto vůbec nebylo třeba, během pěti minut jsem měl vízum v pasu, ale každopádně mě to nechali zaplatit dvakrát. Hlavně, že jsem necestoval zbytečně. Do toho jsem měl pocit, ze na mě něco leze.

Do Iránu se letos sjela velmi dobrá konkurence.

Na Iran Fajr International Challenge se vždy objevilo pár Asiatů, ale nikdy to tam nebylo přehnaně našlapané. Letos to ovšem byl masakr. Vyrazil tam tým Indonésanů pod vedením Marleva Mainakyho (indonéský singlista, v devadesátých letech hráč první světové desítky, pozn. aut.), Indů, Malajců, Francouzů nebo Poláků. A místní hráči s jejich obrovskou bojovností před domácím hlučným publikem vůbec nebyli příjemní soupeři.
 
Jak pro tebe turnaj začal na kurtech?
Byl jsem druhý nasazený a měl jsem trochu kliku. Do prvního kola mi los přiradil sice v Malajsii trénujícího, ale přesto hráče z Malediv Mohamed Ajfan Rasheed; mimochodem účastníka olympijských her v Londýně. Kvůli zvýšené teplotě jsem měl propocené tričko už při rozehrávce, ale přesto jsem snadno zvítězil 21:14 a 21:16.
 
Potom ti bylo ale pořádné horko.
Přibližně za dvě hodiny na mě nastoupil mladý Francouz Marin Baumann. S tím to už opravdu nebylo tak snadné. Tři sety 16:21, 21:19 a 21:12 trvaly asi hodinu a končili jsme deset minut po půlnoci. Každopádně jsem se krásně vypotil a další den se cítil lépe.
 
Jaké bylo čtvrtfinále?
Přiostřilo se. Arvind Bhat z Indie na mě nastoupil velmi útočnou hrou, míče byly po dobu celého turnaje rychlé, přestože jsme zalamovali všechna brka a těžko se kontrolovaly technické údery, tak jsem se nemohl jen bránit a zkusil také více utočit. Zafungovalo to a zvítězil jsem 21:17 a 21:18.

Růžové třetí místo.
 
A semifinále?
V semifinále to bylo ještě o stupeň rychlejší, a to už jsem nezvládal. Pozdější vítěz turnaje Riyanto Subagja to kosil neuvěřitelně. V 1. setu jsem se jakžtakž držel, 16:21, ale druhý byl už 8:21. V mužích Indonésané sebrali obě zlata i stříbra.
 
Jak jsi spokojený s výsledkem?
S výsledkem jsem samozřejmě spokojený, ale po návratu se opět necítím na sto procent, takže se budu muset odhlásit z rakouského challenge, který se hraje tento týden, a vyležet to.



Z procházky po okolí (Kaveh a Jan zcela vlevo).

Máš v kapsách nějaké íránské zajímavosti?
V Iránu bylo vcelku levno, lidé byli převážně milí a nápomocní, média to trochu přehánějí, ve městě jsem neviděl ani jednoho člověka s turbanem a puškou.
S bývalým hráčem Íránu Kavehem Mehrabim jako průvodcem, s Poláky a Slovinci jsme si udělali malý výlet do města na památky a na tradiční jídlo.
Až na zakryté hlavy žen a vůbec podivná pravidla k ženám se vztahujícím mi přijde, že tam lidé žijí docela podobně jako třeba ve východní Evropě.

Ale ta pravidla jsou opravdu dost podivná, turnaj se hrál nejen podle badmintonových pravidel, ale i pravidel náboženství.
To je fakt, tribuna v hale byla rozdělená na dvě části: ženy/muži.
Na ženské zápasy jsme se my muži dívat nemohli, protože hrály „odkryté“ a smíšená čtyřhra se tedy samozřejmě také nekonala.
 
 
 
 

 

16.10.2012

Etiopie Future Series - článek pro czechbadminton.cz

Jan Fröhlich v Etiopii: Body za výhru i dobročinnost!

Český badminton slavil o víkendu hned dvě vítězství na mezinárodních turnajích okruhu BWF. Kristína Gavnholt zvítězila na Yonex Dutch Open, Jan Fröhlich vyhrál Ethiopia International, turnaj Future Series.   

„Byl jsem jediný cizinec, takže to bylo docela snadné. Hrál jsem čtyři zápasy, pavouk byl pro 32 hráčů, ale jako nasazený jsem měl první kolo volné. Ve všech osmi setech na mě soupeři neuhráli více než 11 bodů. Ve finále jsem porazil místního mistra Sahilu 21:10 a 21:4,“ popisuje svou cestu k vítězství Jan Fröhlich. 

„Ale s Kristínou se to srovnávat nedá,“ dodává s úsměvem, při vědomí kvalitativního rozdílu mezi oběma turnaji.

 

Fröhlichova cesta do Etiopie ale nebyla jen za body do světového žebříčku. Kdo bere, měl by také něco dát.   

„Přiletěl jsem tam s taškou vážící 27kg a odlétal s 6kg. Přivezl jsem místním dětem a badmintonistům nějaké oblečení a podobně. Nějaké svoje staré věci na badminton a dále jsem se poptal v klubu a dostal spoustu dětských věcí, odnošených. Zaprášilo se po tom. Nechal jsem tam i zbytek tuby míčů, omotávky, sundal výplet z jedné rakety, obaly na rakety,“ vypočítává desetinásobný mistr republiky ve dvouhře. „Rozhovor na tiskovce se mnou tak udělali spíš pro dobročinnost, než jako s vítězem turnaje.“
 
„A také jsem jako expert navštívil trénink tamního juniorského nároďáku a dal jim pár tipů. Návštěva se tedy celkově vydařila, natankoval jsem v teple Addis Abeby energii – bylo příjemných dvacet stupňů, tedy pro ně zima, pro mě teplo – nic špatného jsem myslím nesnědl, po turnaji jsme navštívili národní muzeum a zoo se lvy,“ vybírá z čerstvých zážitků Fröhlich.

Pro zajímavost : na místním letišti jsem přistál 1.10.2005 podle jejich kalendáře.

 

Pro zasmání : ve finálový den jsme byli s organizátory domluveni, že mě, finalistky ženské dvouhry a hlavní rozhodčí v 8.30 vyzvednou v hotelu a odvezou do haly, v 8.25 nabrali rozhodčí a nám před nosem odjeli. Když jsme se jim pak z hotelu dovolali, docela nás rozesmála otázka : "Vy chcete teď jet do haly?" No, dopadlo to dobře, své zápasy jsme stihli. Ne jako kdysi v Nigérii, kdy jediný minibus nabral Nigérijský tým a už se nevrátil, všem pak zápasy skrečovali :) Takto se vyhrává na domácí půdě :))

 

 
2011 Copyright Jan Fröhlich | Design by Martin Jelínek - www.badminton-sport.cz